Štítek: společnost
-
Sebevědomí, které zraňuje
Znáte to. Někdo vejde do místnosti a hned je jasné, kdo bude mluvit nejvíc a kdo bude poslouchat. Nejdřív to působí jako síla. Po chvíli zjistíte, že jste v jeho blízkosti menší, tišší, opatrnější. A on si toho vůbec nevšiml, protože podle svého přesvědčení jen sdílel pravdu. Přehnané sebevědomí bývá mylně vnímáno jako opak nejistoty.…
-
UNDERGROUND
Vždycky se to poznalo podle jednoho. Ne podle toho, co měl na sobě, ale podle toho, co si nenechal vzít. Underground nikdy nebyl místo. Byl to způsob, jak žít vedle systému, ne v něm. Když oficiální kanály nechtěly pustit, co bylo syrové a nepohodlné, lidi si udělali vlastní. Tiskli si vlastní ziny na okopírovaných strojích.…
-
DARKMIRAX
Vyrostl jsem na hraně dvou světů. Zažil jsem beton i tu explozi barev, co přišla po něm. Pamatuju dobu, kdy vzdor něco stál, a proto nesnáším, když je z rebelie jen kostým na jeden večer. Punk mám v srdci. Ne na sobě. A ten se nevymaže. Píšu syrově. Krátké údery, obrazy místo vysvětlování. Žádné motivační…
-
Prodali ti i vzdor
Roztrhané kalhoty visí v obchoďáku za dva tisíce. Někdo je vyrobil v hale, kde se pracuje dvanáct hodin denně, aby sis mohl koupit pocit, že jsi rebel. Bezpečnostní špendlík jako módní doplněk. Kůže bez jizvy pod ní. Punk vznikl proti tomuhle. Proti systému, co ti prodá všechno, i tvoje vlastní ne. A systém se nebránil.…
-
Cena vrcholu
Zná pravdu. Nese si ji jako kámen v botě, cítí ji při každém kroku, a stejně jde dál. Není to hlupák. Hloupý by aspoň měl výmluvu. On ne. On ví přesně, kde přestal mít pravdu, ví, koho po cestě nechal ležet, zná jména všeho, co obětoval. A jde. Říká si, že nemá na výběr. To…
-
To, co nás drží, nebývá vždy to, co vidíme
Na čem jsme v životě nejvíc závislí? Ne na lásce. Ne na práci. Ne na alkoholu, cigaretách, telefonu. Na samotné potřebě mít se na čem upnout. Zbavíš se jedné závislosti a mozek okamžitě hledá další. Přestaneš pít, začneš cvičit posedle. Ukončíš toxický vztah, hned se vrhneš do práce, jako by tě mělo pohltit. Není to…
-
Vaše hranice nejsou o mě
Lidem, co lpí na komfortní zóně, nevadíš ty. Vadí jim, že existuješ. Mozek je líný. Ne ve smyslu urážky. Je to jeho základní nastavení. Šetří energii, kde může, a proto miluje předvídatelnost. Známé věci nevyžadují přemýšlení. Cizí věci ano. Takže cokoliv odlišného (jiný životní styl, jiná identita, jiná cesta) automaticky spustí poplach. Ne protože je…